Bakalářský titul získal na Univerzitě v Pennsylvánii v roce 1945, doktorát z filozofie pak na Universitě Berkeley v Kalifornii roku 1953. Herman je emeritním profesorem Finančního hospodářství na Wharton School Univerzity v Pennsylvanii. Vyučuje rovněž na Anneberg School for Communication na pensylvánské univerzitě a Annenberg School for Comunication tamtéž.

Při analýze mediálních a mocenských systémů se opírá o znalosti ekonomie, jeho optikou je politická ekonomie. Ta se od ekonomie liší zejména v tom, že trvá na existenci politických předpokladů ekonomických procesů, vtahů a systémů. Politické a ekonomické objekty (systémy, organizace, státy) jsou sociálně konstruované.

Herman se analyticky zaměřuje na mediální a vládní artikulaci mezinárodní konfliktů (Studená válka, válka ve Vietnamu, Jugoslávii, Kosovu, Perském zálivu, Afganistánu, Iráku, Timoru). Tématy jeho prací jsou (ne)závislost Západního tisku, jeho globalizace a propagandistický potenciál. Rovněž vliv globálních institucí, šíření volného trhu a svobody, ekonomická, mocenská a sociální polarizace světa, terorizmus, politizace vědy.

V šedesátých a sedmdesátých letech se věnuje ekonomice a marketingu, triumfu trhu. V osmdesátých letech pak záležitostem kontroly a regulace společnosti a teroristickými sítěmi. A konečně od devadesátých let se zaměřuje na analýzu médií.

První společnou publikací Hefmana a Noama Chomskeho, vlivného a kontroverzního amerického lingvisty, filozofa a politického aktivisty, je Counter-Revolutionary Violence – Bloodbaths in Fact & Propaganda (1973). Autoři otevírají téma propagandy a terorismu sponzorovaného Spojenými státy (ve Vietnamu). Otevřeně kritizují nejznámější masakry a válečné operace. Výsledkem další spoluprací s Chomskym je kniha The Political Economy of Human Rights, Volume I: The Washington Connection and Third World Fascism (1979) upozorňují na roli USA v potlačování politických a lidských práv v třetím světě po roce 1946.

Práce The Real Terror Network (1982) analyzuje teroristické sítě. Definuje terorismus jako „mód vládnutí či zastrašování,“ a klade důraz na rozlišení terorizmu sponzorovaný státem (USA), teror malých disidentských skupin či a jedinců, anebo inscenovaných ďábelských impérií (SSSR), který je vykonstruován do podoby „skutečné“ hrozby. Vyvozuje, že terorismus je legitimizujícím mýtem živeným mediální prezentací.

Knihu The Rise and Fall of the Bulgarian Connection (1986) napsal s Frankem Brodheadem a rozkrývá v ní tzv. spletitou konspirační teorii „Bulharského propojení“, která se rozvinula po pokusu o atentát na papeže Jana Pavla II. Kniha je studií dezinformovatelnosti Západního světa, zejména machinací zpravodajských agentur (CIA) a důvěřivosti médií.

Nejvýznamnější knihou je systémová kritika politické ekonomie amerických médií napsaná s Chomskym, Manufacturing Consent: The Political Economy of The Mass Media (1988). Rozvíjí zde „model propagandy“, podle kterého demokratické společnosti (USA) užívají k zachování společenského status quo prostředky kontroly ovlivňující veřejné mínění. „Propaganda je pro demokracii tím, čím je nátlak pro totalitní systémy." Diskutována je předpojatost médií vyplývající z existence pěti filtrů, kterými „prochází“ publikované zprávy, což má za následek systematické zkreslení zpravodajství. Tyto filtry jsou vlastnictví, financování, zdrojová informační závislost na státních organizacích, institucionální či zájmová kritiku a novinářské normy (autocenzura). Model popisuje, jak média formují decentralizovaný, často konspirační a velmi mocný aparát propagandy, který je schopen mobilizovat elitní konsensus, rámovat veřejnou debatu perspektivou elit. Autoři model ilustrují volbou párových příkladů medializovaných událostí, které spojence americké vlády popisují pozitivněji, nežli její odpůrce. Diferenci nacházejí i v reálném a mediálním průběhu mezinárodních událostí či kauz.

V práci nazvané Beyond hypocrisy: decoding the news in an age of propaganda: including A doublespeak dictionary for the 1990 (1993) napsané společně s Mattem Wuerkerem poukazuje autor na dvojznačnost a klam vyrazů, nejčastěji užívaných americkou vládou. Za tímto účelem sestavili slovník těchto pojmů, který odkazuje k Orwellově rozdvojení jazyka totalizované společnosti.

V knize Triumph of the Market (1995) míní Herman „vítězstvím tržního hospodářství po studené válce“ komodifikaci kultury, atrofii politické debaty a politických možností, větší podřízenost médií státu a zájmům korporací, politizaci vědy. Rostoucí tržní síla způsobuje sociální a tržní polarizace světa.

Mediální studii The Global Media: The Missionaries of Global Capitalis (1997) vypracoval s Robertem McChesneyem, profesorem masové komunikace a žurnalistiky University of Wisconsin. Globálnímu mediálnímu systému dominují obří korporace, které propagují monokulturu a konzumentarismus konformního infoteinmentu.

Vzhledem ke kritice a odmítání americké administrativy má oponenty nejen v provládních kruzích, ale i mezi akademiky a dalšími skupinami. Největší odezvu vyvolal model propagandy, dle Kouřila (2002) jej kritizují jak konzervativci, ekonomičtí (neo)liberálové, liberální či levicoví mediální analytici (G. Murdock, P. Golding, atd.), tak i postmoderní teoretici, technoproroci, evniromentalisté a samotní zaměstnanci mediálních organizací z důvodů, které Kouřil vyjmenovává. Kritikům modelu propagandy odpovídá Herman ve studii The Propaganda Model Revisited (1996) tím, že model postihuje chování médií, nikoli účinky na publiku. V roce 2003 vypracoval další, tentokrát retrospektivní studii The Propaganda Model: A Retrospective a uzavírá: „Nadále čekáme, kdy naši kritici přijdou s lepším modelem“.

Herman publikoval desítky komentářů a odborných článků v měsíčníku Z Magazine, jehož krédo („Vzdor bezpráví, represi a úsilí o svodnější společnost.“) do značné míry vypovídá o Hermanovy samotném. V tomto a dalších nezávislých médiích komentuje události z celého světa. Jako oddaný radikální demokrat patří spolu s Chomskym k předním žalobcům politiky Bílého domu. Hermanovy práce jsou považovány za nejlepší tradici sociální kritiky a analýzy, informačně nasycené s podloženou racionální argumentací.

Výběr z tvorby

• 1968: Principles And Practices Of Money And Banking
• 1973: Counter-Revolutionary Violence - Bloodbaths in Fact & Propaganda (with Noam Chomsky)
• 1979: The Political Economy of Human Rights, Volume I: The Washington Connection and Third World Fascism (with Noam Chomsky)
• 1979: The Political Economy of Human Rights, Volume II: After the Cataclysm: Postwar Indochina and the Reconstruction of Imperial Ideology (with Noam Chomsky)
• 1981: Corporate Control, Corporate Power: A Twentieth Century Fund Study
• 1982: The Real Terror Network
• 1986: The Rise and Fall of the Bulgarian Connection (with Frank Brodhead). ISBN 0-940380-06-4.
• 1988: Manufacturing Consent (with Noam Chomsky)
• 1990: The "Terrorism" Industry ISBN 978-0679725596
• 1992: Beyond hypocrisy : decoding the news in an age of propaganda : including A doublespeak dictionary for the 1990s  ISBN 0896084361  
  
• 1995: Triumph of the Market
• 1997: The Global Media (with Robert McChesney) ISBN 0304334332
• 1999: The Myth of The Liberal Media: An Edward Herman Reader

KOUŘIL, Vít. E. Herman a N. Chomsky – Jak se vyrábí souhlas v USA : recenze. In Revue pro Média : Časopis pro kritickou reflexi médií. Brno: Spolek přátel vydávání časopisu HOST & Host – vydavatelství, s. r. o., 2002. s. 24. Odkaz