|
RPM č. 7 Média a veřejná služba
ESEJ Monika Metyková: Vysielanie verejnej služby [PDF]
ESEJ Lenka Císařová: Česká televize a veřejná služba [PDF]
ROZHOVOR "Chybí zde veřejnost soukromých osob" [PDF] Rozhovor s Jaroslavem Stříteckým
PŘEKLAD James Curran: Přehodnocení krize veřejné služby [PDF] Přeložil Jakub Macek
PORTRÉT Marek Šebeš, Michal Šimůnek: BBC – reklama na médium veřejné služby [PDF]
RECENZE Pitterman, J. Saturková, V. Šnábl (eds.): (Prvních) 10 let České televize || Ondřej krajtl
Kol. aut. pod vedením E. Ješutové: Od mikrofonů k posluchačům: Z osmi desetiletí Českého rozhlasu || Monika Metyková
C. A. Baker: Media, Markets, and Democracy || Vít Kouřil
J. Andrikanis, S. Kondakov: Bobovize (Pohled zevnitř); J. Balvín: Nepohodlný muž aneb z deníku bývalého generálního ředitele ČT; J. Čulík, T. Pecina: V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili; L. Dvořák: Česká televize—věc veřejná aneb zápisky teroristovy; K. Kašparová: Pravda přichází z ČT. Ze zákulisí boje o Českou televizi; M. Marboe-Hrabincová: Bitva na Kavčí hoře. Soukromá zpověď členky televizní rady; Z. Pokorný: Revoluce nebo spiknutí? || Lenka Císařová
NOSTALGICKÁ RECENZE J. Habermas: Strukturwandel der Öffentlichkeit. Untersuchungen zu einer Kategorie der bürgerlicher Gesellschaft || Jaroslav Střítecký
HESLÁŘ Poplatky a koncese || Média veřejné služby – ČT, ČRo, ČTK || Nová média a veřejnost
|
ÚVODNÍK Dosud žádná z oblastí, kterým jsme se za uplynulá takřka tři léta v Revue pro média věnovali, nebyla pravděpodobně tak konzistentní, sevřená, ohraničená, jako téma tohoto (již osmého) čísla. Zatímco snaha soustředit se na média a politiku, nová média, veřejnou službu či například populární kulturu hledala cestu kompromisu mezi zjevnou rozbíhavostí podtémat té které oblasti a potřebou ohraničit si pole zájmu, tentokrát s překvapením konstatujeme, že na tento problém můžeme dočasně pozapomenout. Mediální výchova, kterou se zaobíráme, je dvorkem zhusta zaplněným a mírně zaneřáděným, ale relativně solidně oploceným. Podobně jako v případě veřejné služby, jíž patřilo číslo předchozí, se díky zájmu o mediální gramotnost a výchovu ocitáme na trojmezí teorie (nabízející konceptuální východiska, terminologii, vize a žár akademického papírového boje), praxe (kladoucí otázky stran aplikace teorií nabízených cest) a politiky (vnášející do celé záležitosti všechen ten marasmus, spojený s mocí státu jako zřizovatele školství). Diskuse, do níž tímto vstupujeme, se ovšem neodehrává v oné atmosféře zjitřených emocí, zjevně politických tlaků a málem až celospolečenských sporů, jako tomu je u debaty o veřejné službě. Zdejší vody jsou zdánlivě klidné, bezkonfliktní. Jako by o mnoho nešlo, chtělo by se říci. [...>>]
|
