„Konspirační myšlení často pramení z hluboké nedůvěry vůči politikům, médiím a institucím, a zároveň z přesvědčení, že existuje skryté a zlomyslné spiknutí elit. Ze zahraničního výzkumu víme, že lidé s konspiračním myšlením jsou obecně více náchylní vysvětlovat si dění ve světě skrze konspirační teorie nebo i falešné informace. My ale ukazujeme, že důvěra v novináře může působit jako ochranný faktor,“ uvádí Lucie Čejková, která na výzkumu pracovala i během pobytu v USA podpořeném Fulbrightovým stipendiem.
Studie zkoumala více než dva tisíce respondentů z České republiky a zjistila, že lidé s vyšší důvěrou v novináře mají nižší sklon přiklánět se ke konspiračním teoriím, bez ohledu na to, zda důvěřují politikům. Zásadní roli hraje také to, odkud čerpají informace. Ti, kteří sledují veřejnoprávní média, vykazují nižší míru konspiračního myšlení. Naopak konzumace alternativních médií, která často šíří dezinformace nebo antisystémové narativy, je běžnější mezi lidmi náchylnými k těmto teoriím.
Zajímavým zjištěním je, že lidé v Česku s vyšším zájmem o politiku jsou paradoxně náchylnější ke konspiračním výkladům. „Podobný trend jsme viděli i v našem výzkumu, který se týkal publika alternativních médií. Politicky aktivnější lidé byli často zároveň silně kritičtí vůči tradičním médiím a častěji vnímali společnost jako rozdělenou na ‚nás‘ a ‚je‘. Politický zájem tak může někdy vycházet spíš z frustrace než z důvěry v systém,“ dodává Alena Pospíšil Macková.
Výzkum nabízí důležité poznatky i pro mediální výchovu a prevenci dezinformací. „Důvěra v novináře hraje důležitější roli než to, odkud přesně lidé zprávy přijímají. Při programech pro posílení mediální gramotnosti a odolnost vůči konspiračním teoriím je proto důležité zaměřit se nejen na to, jak si ověřit informace, ale zejména na získání schopností, které umožní lidem vybudovat si důvěru ve kvalitní média a novinářské zdroje,” upřesňuje Lucie Čejková.