Seriál o lidech FSS

Jak vypadá vaše ideální ráno?
Ideální ráno pro mě znamená především dobrá a dlouhá snídaně se zajímavou knihou v ruce i s možností, že se pak můžu vrátit do postele, ale to se stane tak jednou či dvakrát do roka, takže mám i další verzi ideálního rána pro všední dny. Pokud vstanu dostatečně brzy a vše nachystám, tak budím svoje tři holčičky hezky jednu po druhé, s každou se potulím, obléknu ji a u toho si povídáme, pak ji posadím k snídani a jdu vzbudit další. To se povede tak dvakrát třikrát týdně, pokud tedy hned zrána nevypukne nějaký zásadní konflikt ohledně šatů či pořadí buzení.

Jakou knihu jste v poslední době četla?
Pořád mám nějakou knihu rozečtenou. Obecně mám ráda historické romány a severskou krimi, ale pokud mám zmínit knihu, která mě v poslední době opravdu dostala, tak je to jednoznačně Sudetský dům od Štěpána Javůrka. Děj je zasazený do vyhrocené doby poválečného odsunu Němců z pohraničí, což je pro českou společnost, dle mého názoru, stále neuzavřené a bolestné téma. Velké dějiny a v nich každodenní život obyčejných lidí v neobyčejných podmínkách, různorodé pohledy a prožívání, prostě jsem si to moc užila.

Jaké je vaše nejoblíbenější místo na fakultě?
Moje aktuální i bývalá kancelář a vlastně celé páté patro, kde si po všech těch letech už opravdu připadám jako doma. Moc se mi líbí prostředí naší knihovny a přála bych si mít zase čas se zde zavrtat do nějaké knihy a nesledovat čas, což se mi však dařilo pouze v dobách studia.

Co vás v posledním půlroce nejvíc překvapilo?
Překvapilo mě, co všechno je spojeno s funkcí proděkanky a jak moc je složité to všechno sladit se svojí běžnou prací a samozřejmě ještě i s rodinou.

Co je podle vás pro FSS v příštím roce nejdůležitější?
S nárůstem mezinárodní konkurence ve vzdělávání a současně klesajícím počtem mladých lidí v naší cílové populaci je nutné, abychom pořád dokázali nabízet kvalitní vzdělávání i dělat špičkovou vědu. Ale v honbě za všemi těmi důležitými „ukazateli a body“ se v tom nesmí ztratit zdravý rozum a lidský přístup ke studentům i zaměstnancům.

Na naplňování kterého bodu strategického plánu se těšíte nejvíc?
Všechny cíle rozvoje internacionalizace si beru za své, a i když to mnohdy není vůbec snadné, tak mě baví promýšlet a realizovat aktivity, které nás k nim dovedou. Protože se však dlouhodobě věnuji tématům slaďování práce a rodiny, tak mě osobně nejvíce těší zavádění opatření, která pomáhají odstraňovat překážky zahraničních mobilit i mezinárodní spolupráce pro studující i zaměstnance/kyně s pečovatelskými závazky, tedy rozvíjet koncept tzv. family-friendly internacionalizace.